Umělá inteligence měla být pro vývojáře softwarovou revolucí – nástrojem, který automatizuje těžké a opakující se části kódování a umožní programátorům pracovat rychleji a efektivněji. Nejnovější studie však přinášejí překvapivé zjištění: vývojáři, kteří AI používají, často pracují více hodin než dříve, nikoli méně.
AI boom v oblasti programování
Společnosti jako OpenAI, Anthropic, Microsoft a Google investují enormní prostředky do AI nástrojů zaměřených přímo na psaní kódu. Průzkum týmu Google DORA (DevOps Research and Assessment), který zahrnoval téměř 5 000 technologických profesionálů, ukázal, že 90 % respondentů používá AI při práci a více než 80 % uvádí, že jim technologie zvýšila produktivitu. Na první pohled to zní slibně. Problém se však skrývá v podrobnostech.
Více kódu, více chyb
Stejný výzkum DORA odhalil, že spolu s narůstající produktivitou roste i tzv. nestabilita dodávky softwaru. Programátoři vydávají více kódu, ale častěji ho musí opravovat nebo stahovat zpět po nasazení do provozu. Jinými slovy: AI pomáhá tvořit rychleji, ale ne nutně lépe. Opravování chyb, které se projeví až v produkčním prostředí, je přitom někdy náročnější než původní psaní kódu.
Přesčasy místo odpočinku
Výzkum společnosti Multitudes, která sleduje pracovní procesy vývojářských týmů, analyzoval data více než 500 programátorů. Výsledky ukázaly, že vývojáři s AI začlenili o 27 % více žádostí o začlenění kódu (pull requestů) do projektů. Současně však zaznamenali o 19,6 % více odevzdání práce mimo standardní pracovní dobu. Závěr je jasný: zaměstnanci pracují více i v časech, které bývaly určeny odpočinku nebo soukromým aktivitám.
Burnout na obzoru
Výzkumníci z Haasovy obchodní školy na Univerzitě Kalifornie v Berkeley publikovali v únoru 2026 studii v Harvard Business Review, která zjistila, že zaměstnanci jedné americké technologické společnosti začali po nasazení AI přijímat více úkolů, pracovat v rychlejším tempu a trávit v práci více času. Paradoxní je, že společnost používání AI přímo nenařídila. Lidé si začali spontánně pouštět AI i během obědových pauz a porad. Někteří pracovníci uváděli, že jim tyto přestávky přestaly poskytovat potřebný odpočinek. Riziko vyhoření tak roste.
AI brzdí rozvoj dovedností
Další závažný problém odhalil výzkum společnosti Anthropic: vývojáři, kteří při řešení úkolů spoléhají na AI, si osvojují méně znalostí než jejich kolegové bez AI. V testu prověřujícím znalost nové programovací knihovny skórovali o 17 % hůře. Nejvýraznější rozdíl byl v otázkách týkajících se ladění kódu (debuggingu) – právě té dovednosti, která je klíčová při opravování kódu generovaného umělou inteligencí. Cílem by nemělo být používat AI k tomu, aby se člověk vyhnul kognitivnímu úsilí, ale naopak k tomu, aby ho prohloubil, upozorňuje výzkumnice Judy Hanwen Shen.
Dopady na open-source komunity
Zajímavé jsou také dopady na open-source projekty. Výzkumníci z Harvard Business School zjistili, že AI vede vývojáře k tomu, aby méně času věnovali řízení projektů – tedy revizi příspěvků ostatních a správě seznamů problémů – a místo toho psali kód sami. To může omezit příležitosti pro začínající programátory, kteří se potřebují učit prostřednictvím zpětné vazby a budování profesionálních sítí.
Co z toho plyne?
Paradox AI nástrojů v programování je zřejmý: tam, kde pracovní prostředí funguje dobře, AI věci dále zlepší. Kde jsou však problémy s tlakem, přetížením nebo špatným managementem, AI tyto problémy ještě prohloubí. Firmy, které nasadí AI bez promyšlené strategie, riskují, že jejich zaměstnanci budou pracovat více – a hrozí jim vyhoření. V době, kdy AI redefinuje, co znamená produktivita, jsou kulturní a manažerské změny důležitější než kdy jindy.
Zdroj: Scientific American – Why developers using AI are working longer hours
