Slepé střevo, dlouho považované za nepotřebný pozůstatek evoluce, zíkává v posledních letech zcela nový význam. Podle rozsáhlých evolučních analýz se tento orgán vyvinul nezávisle nejméně 32krát u 361 různých druhů savců. Taková opakovaná evoluce naznačuje, že slepé střevo má důležitou funkci, která poskytuje svým nositelům výhodu.
Tradiční představa, že slepé střevo je jen evoluční omyl, vycházela z toho, že jeho odstranění u lidí obvykle nezpůsobuje vážné zdravotní komplikace. Moderní výzkumy však ukazují, že tento orgán může hrát klíčovou roli v imutním systému a ve správném fungování střevní mikroflóry. Slepé střevo totiž obsahuje lymfatickou tkáň a může sloužit jako rezervoár pro prospěšné bakterie, které pomáhají obnovit mikrobiom po infekcích nebo léčbě antibiotiky.
Opakovaný evoluční vznik slepého střeva je silným argumentem proti představě, že jde o zbytečný orgán. Pokud by nemělo žádnou funkci, přîrodní výběr by jej pravděpodobně postupně odstranil. Místo toho se objevuje znovu a znovu u různých linií savců, což naznačuje, že přináší významnou biologickou výhodu.
Zajímavé je také to, že druhy se slepým střevem často vykazují stabilnější střevní mikrobiom a lepší odolnost vůči některým infekcím. To podporuje teorii, že slepé střevo funguje jako bezpečné útočiště pro dobé bakterie, které mohou rychle kolonizovat střevo po narušení rovnováhy.
Ačkoliv odstranění slepého střeva u lidí není obvykle problém, jeho přirozená funkce může být důležitější, než jsme si dlouho mysleli. Evoluce nám tak připomíná, že i malé a zdánlivě nenápadné orgány mohou mít zásadní význam pro zdraví a přežití druhu.
